Přístupný web přestal být v roce 2026 tématem pro nadšence a stal se běžnou položkou v zadání. Důvodem není móda v designu, ale kombinace nové právní úpravy, dozorových orgánů, které se konečně rozjely, a velké skupiny uživatelů, kterou řada firem dosud jednoduše odstřihla. Aktuální měření přitom ukazují nepříjemnou věc: rozdíl mezi požadavkem a realitou se nezmenšuje, ale roste. V tomto článku najdete, co zákon skutečně vyžaduje, jak úprava webu probíhá a s jakými náklady je potřeba počítat.
Stručně a jasně
- 95,9 procenta zkoumaných úvodních stránek má měřitelné chyby podle WCAG – a toto číslo v roce 2026 poprvé po letech opět stouplo.
- Šest typů chyb způsobuje 96 procent všech nalezených bariér. Kdo je odstraní, dostane se velmi daleko s rozumným rozpočtem.
- První audit pořídíte od zhruba 5 000 Kč, seriózní dovybavení existujícího webu se obvykle pohybuje mezi 60 000 a 200 000 Kč.
Čísla: přístupnost se zhoršuje, nikoli zlepšuje
Studie WebAIM Million 2026 každoročně automaticky testuje úvodní stránky milionu nejnavštěvovanějších webů světa. Výsledek za rok 2026: 56 114 377 jednotlivých chyb přístupnosti, tedy v průměru 56,1 na stránku. O rok dříve jich bylo 51 – nárůst o 10,1 procenta. Podíl úvodních stránek s měřitelným porušením WCAG se posunul z 94,8 na 95,9 procenta.
Příčinou není ani tak nedbalost, jako spíš růst složitosti. Průměrná úvodní stránka obsahovala v únoru 2026 přibližně 1 437 prvků, o 22,5 procenta více než o rok dříve. Weby tedy nabývají na složitosti rychleji, než se stávají přístupnými. Kdo nedělá nic, se automaticky zhoršuje.
Praxe to potvrzuje. Podle analýzy EY z roku 2025 splňuje požadavky jen zhruba každý padesátý web. Při rozsáhlém testu více než 266 000 evropských stránek vykazovalo přibližně 93 procent z nich závažné nedostatky. Přístupnost tak zatím není samozřejmostí, ale skutečnou konkurenční výhodou.
Koho se povinnost týká – a koho ne
Evropská směrnice European Accessibility Act se do českého práva promítla zákonem č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb. Účinnosti nabyl 28. června 2025. Necílí na každý web, ale na digitální služby určené spotřebitelům: e-shopy, rezervační a objednávkové procesy, zákaznické účty, bankovní služby, prodej jízdenek a vstupenek, elektronické knihy nebo telekomunikační služby.
Technickým jádrem zákona je norma EN 301 549, která odkazuje na WCAG 2.1 na úrovni AA. Mikropodniky poskytující služby jsou z povinností zpravidla vyňaty – orientační hranicí je deset zaměstnanců a roční obrat okolo dvou milionů eur. Čistě prezentační weby bez možnosti uzavřít smlouvu a ryze B2B nabídky podle převažujícího výkladu do působnosti nespadají.
Důležité: plošná povinnost pro každý web neexistuje. Zda se vás týká, závisí na obchodním modelu, velikosti firmy a okruhu zákazníků. Tento článek nenahrazuje právní poradenství – závazné posouzení patří advokátovi. Co dokážeme dodat my, je technické zhodnocení: jak daleko je váš web od uznávaného standardu a kolik stojí cesta k němu.
A ta se často vyplatí bez ohledu na zákon. Zhruba šestina populace žije s nějakým znevýhodněním, k tomu je nutné připočíst všechny, kdo jsou omezeni dočasně nebo prostě stárnou. Přístupný kód je navíc čistý kód: srozumitelná hierarchie nadpisů, mluvící texty odkazů, popsané formuláře. Přesně to, co potřebují vyhledávače i jazykové modely, aby stránce porozuměly.
Co zákon konkrétně požaduje
Požadavky se dají shrnout do čtyř oblastí, které pokrývají prakticky všechno, co při kontrole padne na stůl:
- Vnímatelnost – textové alternativy u obrázků, dostatečný barevný kontrast, titulky u videí, možnost zvětšit text bez rozpadu rozvržení.
- Ovladatelnost – celý web včetně košíku a objednávkového formuláře lze projít pouze klávesnicí, s viditelným označením zaměřeného prvku.
- Srozumitelnost – jasná navigace, čitelné popisky polí a chybové hlášky, které skutečně říkají, co je špatně.
- Robustnost – čistý sémantický kód, který spolehlivě spolupracuje se čtečkami obrazovky i s dalšími asistivními technologiemi.
Za nesplnění povinností mohou dozorové orgány uložit pokutu až do výše 10 milionů korun. V praxi je ale bezprostřednějším rizikem něco jiného: zákazník, který se nedostane přes formulář, prostě odejde ke konkurenci a nikdo se o tom nedozví.
Šest chyb, které tvoří 96 procent všech bariér
Dobrá zpráva z dat: přístupnost není bezedná studna. Stejných šest kategorií chyb způsobuje 96 procent všech automaticky nalezených porušení. Kdo je systematicky odstraní, posune se z nejhorší třetiny do lepší poloviny – bez stavby webu nanovo.
| Typ chyby | Rozšíření | Obvyklá pracnost |
|---|---|---|
| Nedostatečný barevný kontrast | 83,9 % úvodních stránek | Úprava barev v design systému, obvykle 1–2 dny |
| Chybějící textové alternativy obrázků | přes 50 % stránek | Redakční proces plus doplnění ve stávajícím obsahu |
| Nepopsaná formulářová pole | 51 % stránek | Úprava front-endu, několik hodin na formulář |
| Prázdné odkazy bez rozpoznatelného textu | velmi rozšířené | Většinou oprava v šabloně |
| Prázdná tlačítka a ikonová ovládání | velmi rozšířené | Většinou oprava v šabloně |
| Chybějící určení jazyka dokumentu | velmi rozšířené | Otázka minut, často jediný řádek |
Čtyři z těchto šesti bodů jsou čistě implementační práce v šabloně a po jednom zásahu jsou vyřešené natrvalo. Jen textové alternativy a kontrasty se dotýkají průběžné redakce a designu – tam rozhoduje proces, nikoli projekt.
Jak úprava webu ve skutečnosti probíhá
Seriózní projekt sleduje téměř vždy stejných pět kroků. Kdo vám slibuje něco jiného, prodává vám nejspíš nástroj místo řešení.
- Zjištění stavu. Automatizovaný test napříč všemi typy stránek, poté ruční kontrola nejdůležitějších šablon. Automat najde ze zkušenosti jen část problémů – ovládání klávesnicí, pořadí zaměření a srozumitelnost musí posoudit člověk.
- Priority podle cest uživatelů. Ne každá podstránka má stejnou váhu. Nejdřív úvodní stránka, stránky služeb, kontaktní formulář a nákupní proces – tam vznikají tržby a poptávky.
- Realizace v designu a front-endu. Kontrasty, stavy zaměření, popisky, sémantická struktura, ovládání bez myši. U udržovaných systémů to bývá překvapivě rychlé.
- Ruční test. Čtečka obrazovky, ovládání pouze klávesnicí, silné zvětšení, ideálně se zapojením lidí se znevýhodněním. Teprve tady se ukáže, jestli je web opravdu použitelný.
- Prohlášení a provoz. Prohlášení o přístupnosti, funkční kanál pro zpětnou vazbu a pravidelné kontroly. Každá nová landing page umí zavést nové bariéry.
Kolik přístupný web stojí
Cenová rozpětí na trhu jsou široká, protože pod stejným slovem se prodávají velmi odlišné služby. Následující přehled pokrývá běžné nabídky:
| Služba | Obvyklé rozpětí | Kdy dává smysl |
|---|---|---|
| Automatizovaná rychlá kontrola jedné stránky | od cca 5 000 Kč | První nezávazné zorientování |
| Ruční audit úvodní stránky a klíčových šablon | cca 12 000 – 50 000 Kč | Před každým rozhodnutím o úpravách |
| Kompletní prověrka podle uznávané metodiky | cca 40 000 – 500 000 Kč | E-shopy, portály, složité aplikace |
| Dovybavení stávajícího firemního webu | cca 60 000 – 200 000 Kč | Nejčastější případ ve středních firmách |
| Přístupnost zahrnutá do nového webu | cca 10 – 20 % příplatek | Když se stejně chystá redesign |
| Průběžná kontrola za čtvrtletí | cca 7 000 – 22 000 Kč | Jakmile pravidelně publikujete obsah |
Největší pákou na náklady je načasování. Kdo přístupnost zahrne do nového webu, zaplatí příplatek v nízkých desítkách procent. Kdo ji dodatečně vpravuje do systému, který léta rostl, zaplatí snadno několikanásobek – protože se současně dotýká koncepce, designu, front-endu, redakčního procesu a nezřídka i samotného redakčního systému. Pokud redesign stejně plánujete, je to zdaleka nejlevnější okamžik.
Overlay widgety: zkratka, která málokdy funguje
Vložit skript, ikonka u okraje obrazovky, hotovo – tak se to prodává. V praxi overlay řešení pokrývají jen část požadavků, zasahují až v prohlížeči a nemění nic na podkladovém kódu. Uživatelé čteček obrazovky opakovaně popisují, že jim takové nástroje spíš překážejí, než pomáhají. Jako doklad vůči dozorovému orgánu neobstojí. Počítejte s nimi nanejvýš jako s doplňkem, nikdy jako s náhradou poctivé implementace.
Co se změní do roku 2030
Rok 2025 byl rokem termínu, rok 2026 je rokem vymáhání. Dozorové orgány napříč Evropou během prvního čtvrtletí 2026 přešly od informování k formálním rozhodnutím a sankční rámec se v jednotlivých zemích pohybuje od jednotek tisíc eur po miliony korun. Zároveň se objevily první pokusy o soukromé vymáhání a předžalobní výzvy, u nichž ale zatím chybí ustálená soudní praxe – první publikovaná rozhodnutí se očekávají ve druhé polovině roku 2026. Kdo vás dnes straší jistou vlnou žalob, argumentuje za hranicí toho, co je doložené.
Pro weby a e-shopy žádné přechodné období neplatí, požadavky platí od června 2025. Pro produkty, které poskytovatelé služeb používali již dříve, běží lhůta do 27. června 2030. A právě tento horizont je skutečným trendem: do roku 2030 se přístupnost přesune ze zvláštního projektu do běžného zadání, stejně jako touto cestou už prošlo šifrování, mobilní zobrazení a ochrana osobních údajů. Firmy, které začnou teď, rozloží náklady do několika let. Kdo čeká, zaplatí je jednorázově a pod časovým tlakem.
Časté dotazy
Musí být můj web povinně přístupný?
Ne každý. Rozhoduje obchodní model, velikost firmy a to, zda nabízíte digitální služby spotřebitelům. E-shopy a rezervační systémy nad hranicí mikropodniku jsou jasný případ, čistě prezentační weby většinou ne. Pro závazné posouzení potřebujete právníka, pro technické zorientování stačí audit.
Jak dlouho úprava trvá?
U udržovaného firemního webu s čistým design systémem bývá úprava hotová za dva až čtyři týdny včetně testování. U systémů, které léta rostly, s množstvím individuálních řešení, starých pluginů a vlastních formulářů, z toho mohou být dva až tři měsíce. Audit předem vytvoří jasno dřív, než uvolníte rozpočet.
Stačí widget pro přístupnost jako doklad?
Ne. Overlay opravuje povrch, nikoli podstatu. Neodstraní chybějící textové alternativy ani nepopsaná formulářová pole ve zdroji a nenahradí zdokumentovanou kontrolu. Pro průkazné doložení potřebujete ruční test a prohlášení o přístupnosti.
Co má obsahovat prohlášení o přístupnosti?
Popis stavu webu vůči normě, seznam známých nedostatků s termínem nápravy, použitou metodiku a datum kontroly a hlavně funkční kontakt, kam může uživatel nahlásit problém. Prohlášení bez fungujícího kanálu pro zpětnou vazbu je jen text navíc.
Závěr
Data mluví jasně: weby se stávají složitými rychleji, než se stávají přístupnými – 95,9 procenta úvodních stránek neprojde ani měřitelnými základy a trend míří vzhůru, nikoli dolů. Zároveň je cesta ven překvapivě dobře ohraničená, protože téměř všechny problémy způsobuje šest typů chyb. Kdo si teď nechá udělat audit, zná svůj odstup od standardu, umí naplánovat náklady a v nejlepším případě využije už plánovaný redesign jako nejlevnější okamžik. Kdo čeká, s každou novou stránkou přidává další staveniště – a mimochodem ztrácí zákazníky, kteří se prostě nedostanou k formuláři.
Přečtěte si také: Tvorba webu pomocí AI: co v roce 2026 opravdu funguje · Správa webu cena: kolik stojí údržba a péče o web
